Kroměříž

Náše cesta na druhý podzimní výlet roku 2019 vedla tentokrát až na Moravu, kde jsme měli možnost navštívit jeden z pokladů UNECSO na území České republiky a to arcibiskupský zámek v Kroměříži a jeho skvostné zahrady - Květnou a Podzámeckou.

Kroměříž má bohatou historii  https://www.kromeriz.eu/covidet/detail/33-Historie.html   

a může být hrdé i na svou současnost, jak jsme ji viděli při procházce i při projížďce vyhlídkovým autokarem.

V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
https://www.kromeriz.eu/pamatkyunesco/14-Pamatky-UNESCO.html 

Uvnitř zámku je řada bohatě vyzdobených interiérů s dobovým zařízením i sbírkami. Interiéry sloužily hospodářské správě biskupství, k reprezentačním účelům a umístění uměleckohistorických sbírek.

Viděli jsme  Manský sál ve druhém patře, jehož výzdoba pochází z poloviny 18. století. Je dílem významného rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche, který kromě jiného vyzdobil freskami také Filosofický sál Strahovského kláštera v Praze. Neméně reprezentativními sály jsou i Lovecký sál, plný loveckých trofejí a zbraní či Poradní sál, který sloužil poradám poslanců říšského sněmu, zasedajícího v zámku v roce 1848. Sál plní funkci galerie portrétů nejvýznamnějších olomouckých arcibiskupů a biskupů. Za zmínku stojí i Carský pokoj, Růžový salon či Trůnní sál, který sloužil k oficiálnímu přijetí významných hostů.

Velmi známá je také zámecká knihovna, tzv. Stará knihovna, která ve třech sálech uchovává na 30 tisíc svazků a unikátní hudební archiv s více než šesti tisíci barokními skladbami (zahrnuje například díla P. J. Vejvanovského, A. Pogliettiho, J. Haydna, W. A. Mozarta nebo L. van Beethovena). Interiéry knihovny jsou vybaveny bohatě zlacenými barokními dřevěnými skříněmi z 18. století. Inventář je doplněn o vyřezávanou balustrádu a čtyři historické glóby, pravděpodobně dary francouzského krále Ludvíka XIV.

V přízemí zahradního křídla je umístněna Sala Terrena (z italštiny), která zajišťovala přechod do Podzámecké zahrady. Jedná se o trojici propojených sálů, které spojovaly komnaty biskupů v prvním patře se zahradou. Jednotlivé místnosti jsou vyzdobeny sochami, malbami a bohatou štukovou výzdobou

Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž - pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci druhé světové války věž zapálili němečtí vojáci, avšak obětavostí Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947 - 1948 zrekonstruována do dnešní podoby. Výstup trvá cca 30 minut (206 schodů).

Podzámecká zahrada je situovaná přímo v návaznosti na arcibiskupský zámek. Byla založena v roce 1509 a za těch více než 500 let několikrát změnila podobu. Byla rozšířena do impozantní rozlohy 64 hektarů. Ze zelinářské a ovocnářské zahrady byla v 17. století přebudována na zahradu renesanční, barokní a později rokokovou. V 19. století byla přebudována na tehdy módní stylový krajinářský park anglického typu. Nachází se v ní tři rybníky a jeden kanál a je protkaná několika potůčky a řadou stezek pro pěší návštěvníky. Dnes je zde vysázeno přes 200 druhů vzácných stromů z různých částí Evropy, Ameriky i Asie.

https://www.kromeriz.eu/pamatkyunesco/prehled/449-Podzamecka-zahrada.html   

Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, je výjimečným dílem, které patří mezi nejvýznamnější zahradní výtvory v celosvětovém měřítku. Představuje přechod od pozdně renesančních italských zahrad k zahradám barokně klasicistním francouzského typu, jako je například ta ve Versailles.

https://www.kromeriz.eu/pamatkyunesco/prehled/450-Kvetna-zahrada.html  

Dominantou zahrady je kolonáda dlouhá 244 m, zbudovaná v severní části zahrady. Je zde umístěno 44 antických soch a 46 bust osobností antiky. Bočním schodištěm kolonády se návštěvníci mohou dostat na střešní vyhlídkovou terasu. V minulosti poskytovala krytá kolonáda místo k procházkám také v případě deštivého počasí.

Druhou dominantou zahrady je osmiboká budova Rotundy postavená v letech 1667-8. Výzdoba rotundy čerpá z antické mytologie. Kroměřížský rodák František Nábělek, profesor místního gymnázia, zde nainstaloval v dubnu 1906 tzv. Foucaultovo kyvadlo. Ve středu rotundy se nachází kamenný stůl, nad ním je na 22,35 metrů dlouhé struně zavěšeno 20,2 kilogramů těžké kyvadlo, které představuje důležitý experiment potvrzující otáčení Země kolem své osy. Kyvadlo svoji dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. V důsledku působení Coriolisovy setrvační síly se stáčí a opisuje do písku obraz květiny. Je jedním ze čtyř kyvadel tohoto druhu na světě, jedná se o kopii originálního kyvadla, které bylo poprvé instalováno v kopuli pařížském Pahtheonu v roce 1852.

Cituji "Ve skutečnosti se totiž neotáčí kyvadlo, neboť kyvadlo si pouze zachovává rovinu kyvu, zatímco pod ním se otáčí planeta Země."

Květná zahrada je výjimečná nejen vzácnou ukázkou architektury, bohatou květinovou výzdobou a řadou vzácných dřevin, ale především tím, že si do dnešní doby zachovala svou historickou podobu. Získá si vás podmanivou krásou spojení zahradní architektury, stavitelského a sochařského umění. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám občanů města i návštěvníků z domova a ciziny.