Řeč starosty TJ Sokol Uhříněves k oslavě 28. října

28. říjen je událostí, ke které je třeba se vracet z celé řady důvodů, protože historie vzniku republiky není osamocenou událostí. Naše země leží ve středu Evropy a její výhodná i zároveň nevýhodná poloha zanechala své stopy na jejím kulturním i politickém vývoji. Na našem území se odedávna křížily dopravní a obchodní stezky po kterých proudil nejenom obchod, ale i nové myšlenky, nová poznání, a kultura. Strategická poloha byla vším jiným než požehnáním, neboť ležela totiž ve středu zájmů našich mocnějších sousedů.

Máme-li skutečně zhodnotit, co pro nás 28. říjen jako symbol národní samostatnosti znamená, měli bychom si nejdříve ujasnit, byl-li výsledkem příznivých událostí výbuchu národního nadšení, nebo naopak výsledkem kulturního i politického vývoje v zemi. První světová válka značně změnila lidské nazírání na svět a jeho problémy, řešila ideály humanitní, demokratismus, národní osvobození, odstranění militarismu řešila otázky a problémy nedořešené v minulosti. Masaryk vědomě vyzdvihuje dobu husitskou a dobu Jednoty bratrské jako vrcholy českého myšlení a filozofie.
Myšlenkový odkaz těchto dvou reformačních období považuje za základní ideje nově vznikajícího státu.
TGM o tom řekl: "Naše osvobození národní a státní dělo se do velké míry ve znamení a upomínce programu naší reformace - Husa, Chelčického, Žižky, Komenského a všech. Moderní vývoj vysvětluje humanitu jako lidství - lidská práva, svědomí, osobní odpovědnost, ale také smysl pro tělesnou stránku živobytí.
Masaryk souhlasí s Palackého tézí: "Silný člověk přetváří a hněte své okolí, slabého formují poměry. Silný vede a strhuje, slaboch je tažen a vlečen!"

Sokol byl vždy přesvědčeným zastáncem Masarykovy filozofie a v minulosti to soustavně dokazoval. Třeba i skutečností, že naprostá většina legionářů byli sokolové. Starosta Sokola Josef Eugen Scheiner a náčelníkJindřich Vaníček stáli při zrodu nové Československé armády. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často nazýván národním vojskem. Je nutno řídit se svědomím, nebát se. Tak, jako se nebáli dobrovolně nasazovat životy tisíce obyčejných lidí, kteří bojovali na italské i francouzské frontě, a ovládli sibiřskou magistrálu - bez těch všech by ani ti nejlepší politikové a vůdci národa nic nesvedli. Na práci, činnosti, ale i smrti těchto obyčejných lidí stojí naše dnešní samostatnost, které však k dosažení Masarykových ideálů právě teď hodně chybí.
V současnosti jsou myšlenky, o kterých jsme právě mluvili a o kterých je třeba přemýšlet, tak trochu na okraji zájmu.
Tady nepomůže nikdo, musíme si v zájmu poznané pravdy pomoci sami.

Dovolím si zakončit řeč prostým veršem ukazujícím cestu:
"Každý se bojí o svou kůži, ale kdo čisté srdce má
zlému se brání, lži se vzpírá a nepřátel se neleká".

Tomáš Bělina starosta TJ Sokol Uhříněves